Leadership

Martin Luther King, Ghándí, Lee Iacoka, John F. Welch… Co spojuje tyto různé osobnosti? Jsou to mistři leadershipu. Jak to, že je dnes známe jako úspěšné leadery? Co udělali, jak se chovali, co je pohánělo a dovedlo k úspěchu?

Podívejme se, jak jednal ve firmě John F. Welch ml., přezdívaný „Neutronový Jack“. V den převzetí vedení společnosti General Electric ( GE ) začal radikálně. Společnost vyrábějící elektrické žárovky, letecké motory, lokomotivy a lékařské vybavení byla na pokraji zhroucení. Impérium vytvořené Thomasem Edisonem sice mělo hodnotu třináct miliard dolarů, ale Wall Street se na něj díval jako na firmu nemoderní, neoblíbenou a nefungující.

Během následujících dvou desetiletí Welch pro svět znovu objevil význam slova leadership. Nejprve změnil celou strukturu firmy, snížil celosvětově počet zaměstnanců na polovinu a udělal vše, aby zvýšil konkurenceschopnost společnosti. Jak? Zpočátku vládl nekompromisně, tvrdou rukou, direktivně. A získal si tím pověst obávaného „tvrďáka“.

Leader boduje u lidí vizí  a seberegulací

Avšak zaměstnanci jej vnímají jako oblíbeného a uznávaného leadera. Jejich respekt si vydobyl změnou stylu řízení. Přibližně po čtyřech letech totiž přešel z direktivního vedení společnosti na vizionářský styl, který je založen na rozvoji emoční inteligence (EI). Tento styl je charakteristický vyvoláváním manažerské rezonance, což znamená, že vede lidi k dosažení společného cíle/vize způsobem, který je nadchne a motivuje do té míry, že se dají vést vidinou společného úspěchu. 

Nezbytným předpokladem takovéhoto chování Jacka Welche byla vysoká míra jeho sebeuvědomění a schopnost seberegulace . Podle Golemana jsou to jedny ze základních komponent EI. Lidé, kteří mají vysokou míru sebeuvědomění, chápou, jak jejich nálada ovlivňuje je samotné, druhé lidi i jejich pracovní výkon. Ti, kteří mají rozvinutou seberegulaci, jsou schopni nalézt způsob, jak kontrolovat své emoce a dokonce je přesměrují na užitečnou dráhu. Vůdci se seberegulací, rozumní vůdci, jsou schopni vytvářet prostředí důvěry a spravedlnosti, kde politikaření je rapidně omezeno a produktivita může stoupat. Seberegulace má dolů se přenášející efekt. Nikdo nechce být znám jako horkokrevný, když šéf je pověstný svým klidným přístupem. Méně špatných způsobů u šéfa znamená méně špatných způsobů v celé organizaci. Seberegulace je důležitá také z konkurenčních důvodů. V prostředí, kde společnosti jsou slučovány a rozdělovány, kdy procházejí různými technologickými transformace , jen lidé, kteří zvládají své emoce jsou schopni se přizpůsobit těmto změnám.

Empatie a vnitřní motivace – základ leadershipu

Ve Welchově chování nalezneme další ze znaků úspěšných leaderů – vnitřní motivaci a empatii. Byl poháněn jakýmsi vlastním vnitřním motorem, aby naplnil očekávání vlastní i těch druhých. Klíčové slovo zde je „dokázat to“. Většina lidí je „motivována“ externími faktory, jako je vysoký plat, postavení. Ovšem ti, kteří mají vůdcovský potenciál, jsou motivováni hluboce zakořeněnou touhou dosáhnout vnitřního úspěchu ve smyslu osobní spokojenosti. „Dokázal jsem to, udělal jsem téměř nemožné“. Jak můžeme identifikovat lidi, kteří jsou motivování vnitřním úspěchem více než externími odměnami? Nadšení a vášeň jsou prvním znakem. Poznají výzvy, žene je láska k učení, touha po nových poznatcích, hrdost na dobře vykonanou práci. Vyzařují neutuchající energii dělat věci lépe. Závazek k organizaci je dalším znakem leadera. Lidé, kteří milují svoji práci pro ni samotnou, často vnímají závazek k organizaci, která jim tuto práci umožňuje, jednají proto odpovědně a loajálně

Vysoce motivovaní neztrácejí optimismus ani v krizi 

Zajímavé je, že vysoce motivovaní lidé zůstávají optimističtí i tehdy, když jsou okolnosti proti nim. V těchto případech jim seberegulace v kombinaci s motivací k výkonu napomáhá překonat frustraci a depresi, která přichází po prohře nebo nezdaru. Leadeři, kteří mají motivaci k výkonu budou také často vytvářet tým manažerů, kteří mají stejné rysy.

Empatie, další dimenze emoční inteligence, je právě u zmíněného u Jacka Welche snadno rozpoznatelná. Nesnažil se zavděčit každému, ale vnímal pocity zaměstnanců, naslouchal jim zejména v okamžicích, kdy přijímali rozhodnutí. Obecně sice empatie nemá dobré jméno v byznysu a lidé se často ptají, jak mohou leadři přijímat tvrdá rozhodnutí, když cítí s lidmi, které bude rozhodnutí ovlivňovat. Přesto však leadři s empatií mají mnohem více pochopení pro lidi kolem sebe a užívají své znalosti pro zlepšení organizace ve správném duchu.

Další součástí EI, která je nutná pro úspěch leadera, jsou sociální dovednosti. Tyto dovednosti se projevují vlídností s nějakým účelem: pohánějí lidi ve směru jejich tužeb a představ. Lidé s tímto rysem mají sklon k vytváření širokého okruhu známých stejně jako k vytváření úzkých vztahů. Dobře vedou tým a jsou experty v přesvědčování - což je manifestace sebeuvědomění, seberegulace a empatie. Jak uvádí Goleman, sociální dovednosti jsou shledávány jako klíčový rys leadershipu v mnoha organizacích, protože manažeři potřebují efektivně navazovat vztahy.

Příklad z praxe – sociální dovednosti zvyšují výkonnost

V jedné bance existují dvě obchodní divize. Manažeři těchto divizí jsou vynikajícími odborníky, liší se „jenom“ v sociálních dovednostech Ty se projevují ve schopnosti navazovat vztahy jak se zákazníky, tak se svými podřízenými. A výsledek? Manažer s rozvinutými sociálními dovednostmi je zván na rodinné oslavy svých spolupracovníků, je vítán na akcích pořádaných jejich zákazníky a navíc jeho divize plní plán na 130 %. Jeho kolega je považován za podivína, se kterým je těžké spolupracovat, zákazníci mají pocit, že jim nerozumí a jeho divize plní plán na 75%.

Žádný leader tedy není ostrov sám pro sebe. Úkolem leaderů je dosahovat výsledků prostřednictvím lidí a sociální dovednosti jim to umožňují. Jsou projevem emoční inteligence v praxi. Emoční inteligence není jen bonus navíc k vysoké inteligenci a technickým dovednostem, ale je to nezbytná kvalita, která vytváří leadery. Bez emoční inteligence, může mít jedinec nejlepší školení na světě, analytický mozek, skvělé nápady, ale pořád ještě není dobrým leaderem. Rozsah technických dovedností, IQ a schopnosti EI byly určeny jako ingredience pro skvělý výkon.m Ovšem emoční inteligence je dvakrát významnější pro úspěch v práci, než ostatní dovednosti.

Dobrou zprávou je, že emoční inteligence se dá rozvinout. Tento proces ale není jednoduchý. Vyžaduje čas a navíc ještě osobní závazek. Ale benefity, které získáme rozvojem emoční inteligence, jak pro organizaci, tak pro nás osobně, se vyplatí.

Investovat energii do seberozvoje v oblasti emoční inteligence znamená tedy zvýšit naději, že se manažer stane úspěšným leaderem s vlivem na své okolí. Znamená to však také více porozumět sám sobě, svému vlivu na okolí a stát se úspěšným a spokojeným člověkem.